Menu
spolky
Vyhledávání

Vyhledat text

Informace
Pokladní hodiny
Po
7.00-11.30 13.30-17.00
St
8.00-11.30 13.30-17.00

Podatelna je otevřena
v pokladní hodiny


Tel.,fax: 546423520, mobil:739634100


ID datová schránka: xm3kjjp

email:
info@ddm-oslavany.cz
Copyright DDM, 2008
TK ORION

Historie tanců



Pro ty, kteří mají zájem dozvědět se něco více o historii vyučovaných tanců, jsou připraveny tyto stránky. Se všemi zde uvedenými tanci se setkáte v našich tanečních kurzech.

Klasické tance

Waltz
30 Taktů/min. 3/4-Takt.

V r. 1908 se dostává do Evropy tanec nazvaný boston. Podle názvu vznikl pravděpodobně v Americe a vypadal v podstatě jako zpomalený valčík. Byla v něm řada přirozených kroků vpřed a vzad, ale i otáček. Důraz se nekladl na rytmus, nýbrž na melodii. Po r. 1914 byl tento tanec naprosto vytlačenou vlnou foxtrotu a téměř zapomenut. V r. 1924 se však přes Vídeň vrátil znovu do Evropy jako waltz-boston, tentokrát však v pravidelném 3/4 taktu. Soupeřil v té době o přízeň s tzv. waltz-hesitetionem, jehož výdrže v hudbě i tanci se využívalo k dlouhým pohledům do očí dámy. V r. 1926 prosadili Angličané malé zrychlení tempa, přísný rytmus – 1 krok na 1 úder 3/4 taktu, krokové schéma krok-krok-přísun a diagonální směrování postupu tohoto tance. V r. 1929 byl waltz standardizován a v r. 1936 byla přijata zpřísněná standardizace základních figur. Od té doby se repertoár waltzu jen doplňoval a rozšiřoval, zatímco podstata, základní figury i standardní variace, které po celých 40 let nedoznaly změn, jsou pro moderní waltz postačující.

Valčík
60 Taktů/min. 3/4-Takt.

Jako kolébka jednoho z nejmódnějších tanců všech dob, vídeňského valčíku, byly objeveny rakouské Alpy. V oblastech Tyrol a Štýrska vznikl okolo r. 1600 lidový tanec landler, který obsahoval většinu prvků, podle nichž dnes poznáváme valčík. Landler rychle pronikal mimo svoji domovskou oblast, získával nové prvky, mezi nimiž zřetelně vynikal krouživý plavný pohyb, kterému se říkalo walzen. Tento termín dal také vzniknout novému názvu tance – walzer a tak v partituře zpěvohry Josefa Kurze „Bernardon“ z r. 1750 již čteme dnešní název valčíku. R. 1758 vydalo vídeňské ministerstvo dekret, v němž se tanec na způsob valčíku z mravnostních a zdravotních důvodů přísně zapovídá. Nicméně valčík se v osmdesátých letech 18. století stejně prosadil do všech vrstev a později prožíval neuvěřitelnou slávu. až do 19. století se šířil prakticky pod čtyřmi názvy: lander, langaus, walzer a deutscher. R. 1793 prožívala Paříž velké opojení valčíkem a roku 1794 se dvě princezny z Meklenburska postaraly o další přísný zákaz tohoto tance, který trval až do nastolení Viléma II. Také Kateřina II. zakázala valčík u ruského dvora a tento zákaz trval až do její smrti. Byl zakázán i v Berlíně, ale přesto šel dál a vytlačoval řadu dalších tanců, i když na svoji největší slávu musel ještě dlouho čekat. Ta přišla s příchodem Johanna Strausse (staršího) na vídeňskou hudební scénu a vyvrcholila v druhé polovině 19. století, kdy stál na vrcholu slávy Johann Strauss – syn, král valčíku a operetních melodií. I když se původní vídeňský valčík tančil jako dvoukročný, stal se valčík z doby Johanna Strausse-syna základem pro první standardizaci jeho kroků, kterou provedl vídeňský taneční mistr Karl von Morkowitz v r. 1919. V r. 1936 byla zpracována dnešní verze valčíku včetně valčíku na místě, který se tančí pouze na soutěžích spol. tance.

Tango
33 Taktů/min. 2/4-nebo 4/4.Takt.

Tango, řečené argentinské, vzniklo v Argentině pod výraznými španělskými a černošskými vlivy (z řeči místních černochů pravděpodobně vznikl i název, protože „toca tango“ – „bubny víří“ provolávali tanečníci původního tanga velmi často). Toto tango však prodělalo řadu zásadních změn než se dostalo na pobřeží Argentiny do přístavu Buenos Aires, odkud jej na přelomu 19. a 20. století přinesli senzacechtiví turisté do Paříže. V té době se tango tančilo v přístavních krčmách a jeho vyznavači byli především námořníci. Nejprve ho ovlivňoval argentinský tanec milonga, ten mu vtiskl určitou sentimentalitu, a později na něj začal působit kubánský tanec habanera svým stacato rytmem. Okolo r. 1910 se tango stalo jaksi ilegálně populární. Mládež byla uchvácena jeho exotikou a snažila se jej tančit na zábavách, což však narazilo na tvrdý odpor slušně vychované společnosti. Papež na tango uvalil klatbu a německý císař jej zakázal. Nicméně po r. 1920 se tango přece jen objevuje na bálech, když již předtím vznikaly tzv. tango – čaje a veřejně se tančilo tango-crazy. Angličtí taneční učitelé se ve dvacátých a třicátých letech starali o umravnění a uklidnění tanga, disciplína vítězila nad temperamentem. Teprve r. 1930 německý tanečník Redie Camp doslova elektrizoval diváky amatérského britského mistrovství v Blackpoolu svou staccatovou verzí argentinského tanga, která se tančí dosud.

Slowfox
30 Taktů/min. 4/4-Takt.

Minulost foxových tanců není tak dlouhá a pestrá jako minulost tanců ostatních. V podstatě vznikaly uměle a nemají žádné kořeny v tancích lidových. Inspirátorem k nim byl jazz se svým strhujícím rytmem, který provokoval umělce a zpěváky k různým pohybům na jevišti. Když se Harry Fox v r. 1910 začal rytmicky pohybovat po jevišti houpavými kroky vpřed a vzad, ještě netušil, že se vlastně stává zakladatelem skupiny nejpopulárnějších tanců následujících let. Jeho pohybové vystoupení bylo nazváno Foxův krok neboli foxtrot a stalo se principem amerických tanců, které v r. 1914 přišly do Evropy jako velká vlna foxtrotu, který během válečných let rychle potlačil všechny ostatní tance. Ze své severoamerické otčiny se foxtrot, kromě prosté chůze se střídavě rychlými kroky, přinesl i skoky a kopy. Když však přišel na britské ostrovy, Angličané ho obrousili na jemný, plynulý foxtrot. To bylo ještě za války a tady byl již náběh k dnešnímu slowfoxtrotu, který po válce r. 1918 značně narušilo shimy se svými bočnými a třesenými pohyby. Přesto došlo v r. 1922 ke stanovení dnešní základní formy foxtrotu. Tančil se tehdy jak otevřenými tak přeměnnými kroky. V r. 1924 se od foxtrotu, vlivem neustále se zrychlující hudby, oddělil quickstep a odnesl s sebou i přeměnné kroky. Angličtí zastánci pomalého foxtrotu založili v tomto roce řád starých foxtrotů a na mistrovství v r. 1924 byl tančen již slowfoxtrot, který se ve svých základech zcela podobal slowfoxu, který vidíte na soutěžích. Konference 1929 upravila tempo a standardizovala právě tento pomalý foxtrot do dnešní podoby.

Quickstep
50 Taktů/min. 4/4-Takt.

Nejrychlejší z klasických standardních tanců je quickstep, jinak také rychlý foxtrot. Jak vyplývá z historie, jeho vývoj můžeme sledovat od r. 1924. Organizátoři mistrovství hvězd se rozhodli spojit nově vzniklý quick time foxtrot se soutěží v charlestonu. Zvítězil Frank Ford se svou nově vymyšlenou formou plochého charlestonu, který se sice v základu rychlému foxtrotu neboli quickstepu, tak jak měl být tehdy chápán, mnoho nepodobal, avšak jeho variace snesly docela dobré porovnání s variacemi dnešního quickstepu. Základy rychlého foxtrotu se vydělily z předcházející symbiózy pomalého a rychlého foxtrotu a tak se v r. 1929 pouze doplnily některými prvky a byl tu quickstep, který se tančí dodnes. V r. 1930 vznikla řada dalších figur a variací vlivem swingu a synkop. Dnešní podobě quickstepu se také někdy právem říká, že je vrcholnou formou foxtrotu.


Latinsko-americké tance

Samba
50 Taktů/min. 2/4-Takt.

Historie samby není příliš jasná. Byl to pravděpodobně lidový brazilský tanec butuque, který dal vzniknout sambě. Při zvucích nástrojů chocalba, cobaci, recó recó a podobných, tančili kdysi tanečníci jakýsi kývavě houpavý pochod – marchas. Tančilo se v kruhu okolo jednoho tanečníka, který občas vyzývavým gestem zvaným sembo, přivolal jednoho z tanečníků k sobě. Odtud se tedy vzal pozdější název butuwua – samba. Tento tanec se téměř již před 150 lety dožil obrovské popularity na brazilských lidových karnevalech v Rio de Janeiru. Do Evropy se dostal v r. 1913, tedy ještě před první světovou válkou. Ve válečných útrapách Evropy však poněkud upadl v zapomenutí, aby se v taneční sezóně 1923 – 24 znovu vrátil na evropské parkety v jakési salónně přehodnocené formě. Podíl na tomto přepracování – přehodnocení samby mají opět francoužští, hlavně pařížští odborníci. Když si samba začala získávat popularitu, přišla druhá světová válka a zastavila její rozlet. Po celé Evropě se tedy rozšířila až po r. 1945.

Rumba
27 Taktů/min. 4/4-Takt.

Rumba je svým způsobem lidový kubánský tanec, který ve své nepříliš jasné historii byl zřetelně ovlivněn výraznými prvky africké hudební a taneční kultury a jsou na něm patrny i obdobné vlivy španělské. Domníváme se, že se rumba vyvinula ze starého kubánského tance son. Do Evropy přišla poprvé v r. 1923 pro obtížnost svého rytmu a jednotvárné kroky se však neujala a byla prakticky až do r. 1930 zapomenuta. Počátkem třicátých let se však objevuje znovu v jakési, dalo by se říct, zvulgarizované a zjednodušené podobě. Stylově se tehdy blížila spíše foxům a proto se francoužští odborníci rozhodli vrátit jí původní charakter a zároveň ji zpopularizovat. Skutečně populární se stala až po druhé světové válce, kdy se v Evropě hrála v nejrůznějších formách. Tyto formy ovlivňoval výběr různých nástrojů jako timbales, bongo, guiro, maracos a jiné, takže se rumba hrála v podobě bolera, guguinu, calapsa, quarachy a podobně. Tento tanec byl pojat do programu soutěžních tanců a v důsledku toho vznikla na přelomu padesátých a šedesátých let mezi odborníky tzv. rumbová válka, jejímž výsledkem je skutečnost, že se na soutěžích tančí rumba způsobem, který s původním latinskoamerickým folklórem má společný jen název a hudebně taneční inspiraci.

Paso Doble
62 Taktů/min. 2/4-Takt.

Tento tanec má své základy v pochodu, kterým se v 18. století začali vítat toreadoři, pikadoři a další přicházející účastníci býčích zápasů ve starém Španělsku. Býčí zápasy se rozšířily i do zemí Latinské Ameriky a tam také vznikl v 19. století zvyk oslavovat vítězství torera tancem. Tento tanec s výraznými španělskými motivy měl již svoji dějovost a tančil se na muziku vstupních španělských pochodů. Jako moderní společenský tanec se paso doble tančilo poprvé v Paříži v r. 1919. Pak však jako moderní tanec zaniklo a objevilo se až po r. 1930 na soutěžích.

Jive
44 Taktů/min. 4/4-Takt.

Je to tanec afroamerického původu, který vznikl na konci minulého století prakticky se vznikem jazzu. Jeho dnešní podoba je výrazně ovlivněna swingem. V třicátých letech tohoto století to byla právě swingová hudba, která dala vzniknout jitterburgu a americkému i námořnickému swingu. Tyto tance také přišly před druhou světovou válkou z Ameriky do Evropy jako americký swing a jerry bug. Ve válce byly poněkud potlačeny, avšak po r. 1945 přišla do Evropy opět obrovská vlna tanců boogie-woogie, bibob a jive boogie. Jejich obliba byla tak veliká, že další tance této vývojové řady lindy-hop a blue bugy se tančily pořád ještě v jejich „stínu“. V padesátých letech přišel rock and roll. Tančil se zpočátku bláznivě, akrobaticky a divoce, avšak byl to on, který obohacen o pozdější prvek tripl time dal vzniknout ještě dnes tolik oblíbenému jivu.

Cha - Cha - Cha
30 Taktů/min. 4/4-Takt.

Tanec Cha – Cha – Cha vznikl na počátku padesátých let tohoto století na Kubě jako improvizace v prostředí kubánských velkoměstských karnevalů a lidových slavností. Ve své hudební a pohybové osnově vychází z kubánského hudebně tanečního folklóru, silně ovlivněného jazzovou hudbou. Vyvinul se z originál mamba a syntézy rumbové a boogi hudby. Tento vývoj prakticky započal již před druhou světovou válkou. Stal se vedle starších tanců i oblíbenou součástí tanečního repertoáru lidových slavností revoluční osvobozené Kuby. Byl oblíben i v řadě států Latinské Ameriky a v druhé polovině padesátých let tohoto století se rozšířil do Evropy. Odborníci na společenský soutěžní tanec jej okamžitě zaregistrovali a v průběhu šedesátých let jej okamžitě začali upravovat pro vystoupení na soutěžních tanečních plochách.

Salsa

To slovo evokuje sůl, ale tanec je to sladký jako med. Prostor je zaplaven neutuchajícími rytmy. Houpající se boky a multikulturní směs šťastných, usmívajících se tváří dominují neobyčejně družné atmosféře... To je salsa!

Salsa (ve španělském překladu "omáčka") je směs afro-karibských rytmů. Někteří se domnívají, že kolébkou salsy je Kuba, druzí, že pochází z Portorika. Další z teorií tvrdí, že jako v "omáčce" skupina mladých hudebníků v New Yorku (převážně Kubánci, Portorikánci a Kolumbijci) se rozhodli přidat do své hudby více "přísad" ze svých původních hudebních tradic. Chtěli vytvořit nový styl, který by si však uchoval onu tropickou "příchuť" afro-karibských rytmů. Dnes je tolik tanečních stylů salsy, kolik je lidí, kteří ji tančí … Každý z nás miluje a uznává ten svůj …

| Autor: Mgr. Marcela Flekalová | Vydáno dne 22. 05. 2008 | 11065 přečtení | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

       

Zájmové útvary
Novinky
20.10.2020: pokladna
Pokladní hodiny jsou od 12.10.2020 upraveny následovně: PONDĚLÍ: od 8.00 do 12.00 hod., STŘEDA od 14.00 do 17.00 hodin.

13.10.2020: TRADIČNÍ TANEČNÍ 2020
Všechny termíny tanečních se posouvají na neurčito. Až budeme vědět více pošleme informace. Taneční budou klidně v únoru.

29.08.2020: Kostymérna DDM a ŠD
Kostymérna DDM a ŠD je z důvodu hygienických opatření až do odvolání uzavřena, kostýmy se nepůjčují !!!
Naši partneři


Kalendář
<<  Říjen  >>
PoÚtStČtSoNe
   1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server